Cukr je zabiják. Opravdu?
To je často používaná polopravda. Běžně šířená v „nezávislých“ elektronických médiích (proč nezávislá v uvozovkách? Každá nezávislá informace je daleko závislejší, než si můžeme myslet), ale i bezostyšně ve veřejnoprávních médiích…
Historie používání cukru – sacharózy je dlouhá, přesto poněkud kratší, než bychom se mohli domnívat. Teprve na konci 16. století se cukr stává běžnější součástí stravy. O možných rizicích cukru ve výživě se ale hovoří až na počátku 20. století. Současnost pak hlášky o rizicích cukru ve výživě přerůstají v hysterii.
Jaká je tedy pravda? Domníváme se, že cukr není zabiják. Rizika jeho nadměrné konzumace souvisí s celkovým příjmem a výdejem energie, což je samozřejmě v dnešní konzumní společnosti problém. Kdo rád sladké by samozřejmě měl více hlídat svoji hmotnost, „počítat“, a i hýbat se. Více v podkladu Zde.