Na našich přednáškách se často setkáváme s konflitními postoji - Ekologické zemědělství a bio produkce vs. konvenční produkce a výrobky.
V tomto „sporu“ o kvalitativní přínosy biovýrobků je nastolována velice složitá otázka, kterou na tomto místě v celé šíří nebudeme odpovídat. Dotkneme se pouze tzv. prvovýroby, a to zejména ovoce a zeleniny.
Z hlediska obsahu základních složek potraviny není obecně bioprodukce lepší, ale je spíše srovnatelná s konvenční produkcí. Bioprodukce by měla (to že se tomu občas neděje, lze přičíst spíše na vrub nepoctivcům) obsahovat nižší hodnoty reziduí látek na ochranu rostlin (pesticidů), případně dalších chemických látek.
Naopak lze předpokládat, že bude bioprodukce (právě díky omezenému používání agrochemikálií) méně odolná ěkterým mikrobiálním procesům, např. více náchylná na přítomnost mykotoxinů. Aplikace přirozených hnojiv|(chlévská mrva) může za určitých podmínek vyvolávat rizika některých alimentárních nákaz (listerióza).
Podle současného stavu poznání nelze tedy bioprodukci jednoznačně prohlásit za kvalitnější. Bioprodukce i konvenční výroba mojí své výhody i negativa.
Jinou otázkou ovšem zůstává šetrnost přístupů jednotlivých zemědělských systémů k přírodě, krajině apod.
(SČS, září 2018)